Měření radonu ve stavbách a na stavebních pozemcích
V „Atomovém zákoně“ (zák č.18/97 Sb.) a jeho prováděcích vyhláškách (307/02 Sb. a 499/05 Sb.) je řešena mimo jiné i problematika měření radonu. Současně s těmito předpisy se měřením radonu zabývá i novela „Stavebního zákona" (zák.č.83/1998 v čl. VI). Povinnost měřit radon v uzavřených objektech (zpravidla pro kolaudaci či před rekonstrukcí), nebo zjišťovat radonový index pozemku přímo na stavebních parcelách zákon stanovuje stavebníkovi nebo majiteli nemovitosti.
Měření radonu v budovách
Jedná se o měření, které se dá realizovat jen v uzavřených, stavebně dohotovených objektech. V zhledem k tomu, že koncentrace radonu v místnostech je velmi proměnlivá, realizuje se v praxi toto měření instalací elektretových dozimetrů, schopných integrovat tyto proměnlivé hodnoty. Měření radonu v objektu trvá zpravidla týden. Podmínkou měření je skutečnost, že vnitřní obytné nebo pobytové prostory staveb přímo nekomunikují s venkovním prostorem. Pokud na stavbě nejsou např.osazeny rámy oken, nemá takové měření žádnou vypovídací schopnost, protože se měří venkovní vzduch, jehož objemová aktivita je zhruba o jeden až dva řády nižší než reálné hodnoty v bytě. Při instalaci detektorů se ve všech místnostech měří dávkový příkon záření gama . Detektory se dle závazné metodiky instalují do všech pobytových a obytných prostor v kontaktním podlaží, v jedné třetině místností v patře a po jednom detektoru v každém dalším nadzemním podlaží. Vyhodnocení detektorů po expozici a vystavení měřícího protokolu je záležitostí hodiny. Cena za měření se odvíjí od počtu osazených detektorů. Ve speciálních případech lze i sledovat rychlost přísunu radonu do místnosti pomocí tzv. monitorů radonu.Měření radonu na stavebních pozemcích
Cílem tohoto měření je výpočet radonového potenciálu a přiřazení radonového indexu, který charakterizuje nejsilnější zdroj radonu – podloží pod budoucím objektem. Termín radonového indexu je nově použit v terminologii vyhl. 307/02 Sb a je ekvivalentní dřívějšímu pojmu kategorie radonového rizika. Kategorizace se provádí podle objemové aktivity radonu odebraného z vtloukaných tenkých sond a podle plynopropustnosti daného typu podloží. Nízký radonový index znamená, že obsah radonu (v kombinaci s plynopropustností ) podloží je málo významný, tudíž by neměl způsobit převýšení koncentrací v objektu, postaveném dle běžných postupů s klasickou hydroizolací. Střední radonový index signalizuje, že se v místě výstavby budoucího objektu nachází zdroj radonu, který by tyto problémy v budoucnu způsobit mohl. Jedná se tedy o upozornění na problém radonu ve fázi, kdy je relativně jednoduše projekčně a stavebně řešitelný. Vysoký radonový index již jednoznačně upozorňuje na vážné problémy s radonem v budoucím objektu v případě, že nebudou zavčas provedena přiměřená protiopatření. Problematikou stavebních zábran proti pronikání radonu do objektu se zabývá např. ČSN 73 0601 o ochrana staveb proti pronikání radonu z podloží nebo publikace Radon a dům, Izolace proti radonu, Opatření proti radonu ve stávajících budovách autora V.Jiránka (poslední dvě možno stáhnout v odkazech). Cena za měření se odvíjí od velikosti měřené plochy. Posudek je zpravidla možno vystavit již druhý den po odběru vzorků na stavební parcele. Jako podklady jsou k měření potřeba :
- základní údaje o objednavateli (stavebníkovi) příp.majiteli parcely
- kopie snímku s katastrální mapy s čitelným parcelním číslem (nemusí být ověřená)
- výkres situace ze kterého by bylo zřejmé, jak bude budova na parcele umístěna se základním kótováním rozměrů a vzdáleností od hranic
Používané metody a postupy
Měření a hodnocení se provádí dle metodiky pro stanovení radonového indexu pozemku SUJB, březen 2004. Odběry OA radonu jsou prováděny vbíjenou tenkou tyčí ze ztraceným hrotem, odběr vzorku 0,1 - 0,6 l půdního plynu z hloubky 0,8 m. Pro měření OA radonu jsou použity scintilační komory typ Lucas s výstelkou sirníku zinečnatého ZnS(Ag). Na parcele zpravidla probíhá pouze odběr vzorů a přímé měření plynopropustnosti přístrojem RADON-JOK, vlastní měření OA radonu se provádí až po ustavení rovnováhy mezi radonem a jeho d.p. (min po 3 hodinách po odběru). Hodnocení radonového indexu v závislosti na zjištěné objemové aktivitě radonu a plynopropustnosti podloží uvádí následující graf převzatý z dle metodiky pro stanovení radonového indexu pozemku vydané SÚJB.
Pomocná veličina Radonový potenciál RP nově zavedená metodikou SÚJB je vypočtena na základě znalosti objemové aktivity radonu cA a permeability k dle vztahu
RP = (cA – 1) / (- log k – 10)
Kritéria stanovení radonového indexu pozemku: Metodika pro stanovení radonového indexu pozemku SÚJB, březen 2004
| Radonový potenciál pozemku RP | Radonový index pozemku |
|---|---|
| RP < 10 | nízký |
| 10 ≤ RP < 35 | střední |
| 35 ≤ RP | vysoký |
Výňatek z legislativy týkající se radonu
§ 6 zák. 18/97 Sb. ve znění pozdějších předpisů
(4)Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi) nebo žádá o stavební povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch.
§ 94 vyhl.307/02 Sb. ve znění vyhl.499/05 Sb.
Radonový index pozemku
(1) Radonový index pozemku je podle § 6 odst. 4 zákona určen k posouzení a usměrnění možného pronikání radonu z geologického podloží do budov. Při jeho stanovení se postupuje tak, že se vychází z těchto měření a ukazatelů:
a) reprezentativního souboru měření objemové aktivity radonu 222 v půdním vzduchu,
b) posouzení plynopropustnosti základových půd v kontaktním prostředí budovy s geologickým podložím,
c) posouzení dalších ukazatelů a charakteristik geologického podloží ovlivňujících transport radonu v základových půdách.
(2) Podrobnosti ke stanovení radonového indexu pozemku jsou uvedeny v příloze č. 11. Při měřeních a hodnoceních ke stanovení radonového indexu pozemku se postupuje podle metodik uvedených v programu zabezpečování jakosti posouzených Úřadem v rámci vydávání příslušného povolení podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona.
§ 95 vyhl.307/02 Sb. ve znění vyhl.499/05 Sb.
Stavby
(1) Směrné hodnoty pro rozhodování o tom, zda má být ve zkolaudovaných stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi proveden zásah ke snížení stávajícího ozáření z přírodních radionuklidů, jsou:
a) 400 Bq/m3 pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti; tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání,
b) 1 µSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti.
(2) Zásahem ke snížení stávajícího ozáření podle odstavce 1 se rozumí zejména úprava užívání místnosti, úprava výměny vzduchu, provedení stavebních úprav nebo jiné vhodné opatření. Nejsou-li pro optimalizační analýzu zásahu známa data lépe odpovídající dané situaci, počítá se, že při snížení objemové aktivity radonu o 100 Bq/m3 v místnosti a při ročním pobytu osoby v tomto prostředí po dobu 7000 hodin dojde k odvrácení efektivní dávky pro 1 osobu přibližně o 2 mSv ročně; pro výpočet peněžního ekvivalentu zdravotní újmy se použije hodnota podle § 17 odst. 3 písm. e).
(3) Mezní hodnoty pro ozáření z přírodních radionuklidů ve zkolaudovaných stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi jsou:
a) 4000 Bq/m3 pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti; tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání,
b) 10 µSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti.
(4) Směrné hodnoty pro rozhodování o tom, zda mají být v projektovaných a stavěných budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi připravována a prováděna opatření proti pronikání radonu z podloží, stavebních materiálů a dodávané vody a proti zevnímu ozáření gama zářením ze stavebních materiálů, jsou:
a) 200 Bq/m3 pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti; tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání,
b) 0,5 µSv/h pro maximální příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti.
(5) Při měření a hodnocení, zda jsou překročeny uvedené směrné nebo mezní hodnoty, se postupuje podle metodik uvedených v programu zabepečování jakosti posouzených Úřadem v rámci vydávání příslušného povolení podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona.
Pro definici staveb s obytnými a pobytovými místnostmi se zákon odvolává na vyhl.137/1998 Sb., kde se v § 3 vymezuje:
m) obytná místnost je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2,
n) pobytová místnost je místnost nebo prostor, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky k tomu, aby se v ní zdržovaly osoby (například kanceláře, dílny, ordinace, výukové prostory, pokoje ve zdravotnických zařízeních, hotelích a ubytovnách, halové prostory různého účelu, sály kin, divadel a kulturních zařízení, místnosti ve stavbách pro individuální rekreaci apod.)
